Mozek produkuje myšlenky, srdce podporuje víru v tyto myšlenky a tělo vykonává činy, které jsou na cestě za štěstím velmi podstatné. Tedy, máme-li pozitivní myšlenky a věříme jim celým svým srdcem, jednáme pozitivně. A právě takovými pozitivními činy si tvoříme naši tzv. šťastnou realitu. Máme-li však negativní myšlenky a věříme jim celým svým srdcem, jednáme negativně. A právě takovýmito negativními činy si tvoříme naši tzv. nešťastnou realitu, či nespokojenost. Myšlenky mají obrovskou sílu, která může náš život tvořit, nebo naopak naprosto bořit a cíleně likvidovat. Je tedy důležité si uvědomit, že jediným odpovědným správcem našich myšlenek jsme pouze my. Naším postojem k myšlenkám udáváme směr našeho života.
Realita osobního přesvědčení
Myšlenky, kterým věříme stanovují naše osobní přesvědčení. Naše osobní přesvědčení vytváří realitu, tak jak jí vnímáme a vidíme. Tedy vše, jenž se v našem životě odehrává, je pouze naším osobním přesvědčením. Každý z nás má své vlastní vnitřní přesvědčení, vnímá realitu svým unikátním způsobem a stejně tak realitu vidí svým jedinečným pohledem.
Všichni se čas od času setkáváme s tím, že vidíme konkrétní věc, či situaci naprosto odlišně než ten druhý. Naše vnitřní síla přesvědčení o realitě nás velmi často ovládne natolik, že jsme ochotní pouštět se do bojů za svou vlastní pravdu. Do bitvy o to, kdo pravdu má a kdo nikoli, která musí přinést vítěze a poraženého. Bitvy, která působí bolest slovy a činy, které jsme ochotní pro své osobní vítězství vyslovit, či vykonat. Je tedy podstatné si uvědomit, že realita tak jak jí vnímáme a vidíme není pravdivá, ani nepravdivá. Stejně tak to, že druhý člověk může vnímat a vidět vše naprosto jinak, může mít jiná přesvědčení. Dopřejme druhému volnost jeho přesvědčení a připusťme, že stejně tak dává volnost vašeho přesvědčení i on vám. Až v tento okamžik může být po boji a mohou se obě zúčastněné strany cítit dobře a nejen to, díky tomuto uvědomění můžeme pohlédnout na realitu z jiného úhlu pohledu. Bezesporu má na tento boj velký vliv i naše ego, ale o tom až příště.
Bytí na bitevním poli
Na bitevním poli se často ocitáme i s životními situacemi, které přicházejí. Bojujeme s nimi, předáváme zodpovědnost za vznik situací na své okolí, obviňujeme okolí za to, že se v této situaci necítíme dobře. Zkrátka hledáme příčiny kolem dokola všude okolo, jen ne u sebe samých.
Připusťme, že v takovýchto situacích, které se nám nelíbí, či se v nich necítíme komfortně, nemá sebevětší smysl bojovat, ale přijmout je takové jaké jsou. Až poté je můžeme začít řešit konstruktivně. Tedy opět záleží pouze na tom, jak o situacích, které se v našem životě odehrávají přemýšlíme.
Věřte, že neexistují negativní nebo pozitivní situace. Jsou to jen „situace, které se dějí“ a o tom, kam budou směřovat rozhodujeme pouze my sami tím, jak o nich začneme přemýšlet. Tedy uvědomění si, že na všem tom z našeho pohledu negativního, je vždy spousta pozitivního.
Mozku je přirozené cítit ze situací, které se odehrávají, v první řadě ohrožení (negativní pohled, vytváření neštěstí). Pozitivní myšlení je třeba si postupně osvojovat. Stále si tedy uvědomujme, že zdrojem štěstí je pozitivní myšlení, víra v něj a následné činy.
Vnímáte obsah zpráv v mediích, na jakých zprávách nejvíce vydělává senzacechtivý tisk? Jsou to negativní zprávy, čím více tragičtější, skandální, nepříznivá, tím je přitažlivější. Tedy čím je titulek a obsah emotivnější z pohledu negace, tím je lákavější. Co nám to má říct?
Nenechejme se ovládat krátkodobým uspokojením, či odsouzením stavu, který vidíme právě nyní v přítomnosti. Nezaměřujme pozornost na bolest výsledku, která nás vede pouze k sebelítosti, či obviňování druhých. Toto vše vede pouze k negativním myšlenkám, k posílení jejich víry vedoucí naše tělo k negativním činům.
Změna je možná
Základním krokem pro to, jak si postupně osvojit pozitivní pohled a přístup k životu, je naučit se žít vědomě. Tedy plně si uvědomovat v přítomném okamžiku každé své rozhodnutí, vnímat všechny pocity, které jej doprovází a být si naprosto vědomi jejich důsledků. Plná vědomost našich rozhodnutí z minulosti je klíčová, neboť právě ta vytváří naši přítomnost a to, jak se v ní cítíme.
Pokud se ale i přesto všechno rozhodneme, že se v přítomnosti necítíme dobře, je třeba tuto situaci přijmout. Přijměme fakt, že je tato situace vývojem vašeho rozhodnutí v minulosti. Jakmile tuto situaci vědomě přijmeme, můžeme pak začít hledat na této zdánlivě nepříjemné situaci všechny pozitivní aspekty. Tímto můžete získat nadhled, začít pozorovat své emoce a pocity. Můžete zaměřit svou pozornost na to, co je na konkrétních situacích pozitivního, co vám to má říct, jaké informace vám to přináší, čemu novému se díky této situaci můžete naučit, jaké jsou reálné možnosti řešení a z jakých úhlů pohledů můžete situaci vnímat.
Začněte se na svůj život dívat jako na hru. Na hru, kde nic nemusíte, vše jenom můžete. To, jak se bude hra vyvíjet je pouze na vás. Situace, které se v ní odehrávají, kterým jakožto hlavní hrdna čelíte můžete vědomě přijímat, stejně jako vše, co vám hra nabízí. Zahrajte si tuto hru bez boje, sami budete překvapeni, co vám tato hra přinese v dalších kolech.
Hra myšlenek
Zastavte se a pouze pozorujte a vnímejte své myšlenky. O čem vaše myšlenky jsou, jakým směrem se ubírají a kam směřují? Ať chceme, nebo nechceme myšlenky s námi hrají určitou hru. Hru, ve které nás zpravidla zatahují do minulosti, nebo naopak do budoucnosti. Přítomnost v této hře nemá prostor. Myšlenkám se daří nejlépe v minulosti, či budoucnosti. Myšlenky si rády vytvářejí domněnky a spekulace o tom co bylo/co bude, v tomto se cítí nejsilnější. Pokud cítíte úzkost, stres, strach, nervozitu, či trému, tak právě ve vaší mysli probíhá nekonečná hra myšlenek minulosti a budoucnosti.
To, že si s námi naše vlastní myšlenky hrají určitou hru jsme schopni zachytit vždy pouze v přítomnosti tzn. právě teď v tomto okamžiku. Díky uvědomění času teď a tady (naší přítomnosti) a vědomému pozorování myšlenek, můžete tuto hru rozklíčovat, poznat jaká hra se právě odehrává. V tuto chvíli můžete přijít na řadu vaše hra. Hra o vědomém přerušení toku myšlenek, které nás naprosto zbytečně odvádějí od přítomného okamžiku.
Dopřejte si 10 minut času klidu, pouze pro sebe, se sebou samými. Zaujměte polohu těla, která vám je nejpříjemnější, zklidněte svůj dech a dejte prostor své mysli. Jakmile si všimnete, že vás vaše mysl odvádí od přítomného okamžiku, přerušte tok těchto myšlenek. Jakým způsobem tento tok myšlenek přerušíte je na Vás. Někteří dávají přednost vědomému dýchání např. 3 vědomé hluboké nádechy a výdechy, jiní dávají přednost počítání s vizualizací čísel např. od 50 do 1. Možností je mnoho, ale vy sami cítíte nejlépe, která je vám nejpříjemnější. S pravidelným tréninkem (jednou denně, ideálně ráno, nebo večer před spaním) pro vás bude čím dál jednodušší a rychlejší tok myšlenek přesměrovat do přítomnosti. Pouze přítomnost vám umožní pohled na teď a tady, kde nejsou strachy, ani úzkosti, protože reálně zkrátka neexistují.
Může se stát, že změna není možná hned, ne vždy je „prostor“ začít se změnou okamžitě. Ale věřte, že to nejmenší a možné, co nyní můžete pro sebe samé udělat je uvědomit si, že: Jak myslíme a čemu věříme, tak se chováme a přesně tak i žijeme.